Článek - A hlavní cenu v kategorii „Pohyb“ získává…

Přemýšleli jste někdy nad tím, co vše musí v těle kooperovat, abychom třeba „jen“ zvedli dolní končetinu? Víte, odkud a kam svaly v těle vedou? Znáte odpověď na otázku, proč nás občas bolí část těla, kterou jsme zdánlivě při některé činnosti nepoužili? A máte povědomí o tom, jakou roli v rámci svalů hraje pánev?

V minulém článku – „Pánev rozebraná na součástky“, jsme si přiblížili opěrnou část pánve, tedy kosti, které se podílí na její stavbě. Pokud by se nám dostal do rukou model kostry pánve, zjistili bychom, že se na ní nachází mnoho výstupků, hrbolků a hran. K čemu vůbec jsou? Svaly mají úpony, kterými se upínají na kostech. Kde jeden sval na některém z hrbolků či různých vyvýšenin začíná, tam jiný končí. Pohybový systém je totiž velmi důmyslný, jednotlivé svaly na sebe navazují tak, že vytváří dokonalé propojení jednotlivých částí lidského organizmu. Mluvíme o tom, že svaly v těle probíhají v řetězcích. Součástí pohybového systému jsou kromě svalů ještě další měkké tkáně. Mezi velmi významné patří fascie, nebo-li „povázka“, což jsou jemné tkáně, které vytváří povrchy svalů. Zároveň i jednotlivé svaly oddělují a umožňují skluznost mezi nimi. Současně tak fascie propojují svaly do funkčních pohybový řetězců. Každý máme ve svém těle systém tzv. myofasciálních řetězců, které nám umožňují pohyb. A protože všechny tyto řetězce jdou přes pánev, hraje pánev pro pohyb klíčovou roli.  

Stačí si otevřít atlas člověka a můžeme sledovat, jaké svaly se k pánvi upínají. Jako první nás budou zajímat jistě břišní svaly. Všechny ženy chtějí mít krásné ploché břicho a muži tzv. „six pack“. Není se co divit, neboť hezké břicho je sexy. Svaly břicha se upínají od hrudního koše k horní linii pánve, dále jejich úpony kopírují průběh pánevních kostí až ke sponě stydké. Takže se všechny vrstvy břišních svalů, včetně zadních vrstev, upínají na pánev. Proto nám bez jejího správného nastavení nebudou fungovat břišní svaly tak, jak chceme a potřebujeme. Svaly budou buď povolené, nebo naopak přetížené. Můžeme se ale podívat na toto téma i pozitivně. Pokud budeme mít např. diastázu (rozestup břišních svalů) a budeme umět s pánví dobře pracovat, její nastavení nám pomůže správně svaly břicha zapojit a přispěje tak k uzavírání rozestupu mezi nimi.

Když se zaměříme na zádové svaly, zjistíme, že i ty potřebují pro svou funkci pánev. Hluboké vrstvy zádových svalů se táhnou od kosti křížové podél páteře až k lebce, drží nám tak celou páteř a jsou základní stavební jednotkou pro držení těla a také pro pohyb trupu. A správné držení těla díky napřímené pánvi se rovná životu bez bolestí zad. Povrchové vrstvy zádových svalů ve svém řetězení propojí pánev až s horní končetinou, proto když nás bolí záda, nemůžeme dobře zvednout paže.

Přímé spojení s pánví má dolní končetina. Úpony svalů dolní končetiny najdeme na všech důležitých místech pánve, a proto ona dokáže ovlivnit i jejich funkčnost. Zadní strana svalů dolní končetiny se upíná k sedacím hrbolům, úpony bočních a předních průběhů svalů dosahují až k horní hraně pánve. Spona stydká je úponovým místem pro vnitřní stehenní svaly. Ochabnutí této části svalů dolní končetiny často trápí ženy. Takže pokud chceme mít hezká stehna a zejména jejich vnitřní část, bez dobře nastavené pánve to prostě nepůjde.

Svaly kyčelního kloubu jsou bez pánve „ničím“. Některé svaly kyčelního kloubu se upínají ke kosti křížové. A my již víme, že od kosti křížové se řetězí hluboké zádové svaly. Proto je jedním z prvních a častých projevů u artrózy kyčelního kloubu právě bolest zad. Pokud nebudeme mít funkční a hybnou pánev, může bolesti v zádech způsobit i pomalá chůze. Ke svalům kyčelního kloubu patří např. i hýžďové svaly. Velký hýžďový sval spojuje pánev a dolní končetinu, takže je nad slunce jasné, že se nastavení pánve bude podílet i na tom, zda budeme mít „hezký zadek“, či nikoliv.

Pokud se bavíme o pánvi, nelze nezmínit svaly pánevního dna. Pánevní dno si můžeme představit jako „svalovou misku“, kterou najdeme při pohledu ze shora, do vnitřku pánevního kruhu, mezi sedacími hrboly, sponou stydkou a kostí křížovou. Tato svalová vrstva je pro svou funkci přímo závislá na nastavení pánve. Bude-li pánev napřímená, bude aktivní i pánevní dno. Vzhledem k tomu, že některé svaly kyčelního kloubu jsou propojené s pánevním dnem, pánev ovlivní nejen chůzi, ale i správné zapojení jednotlivých vrstev svalů pánevního dna. Věděli jste, že nejefektivnější práce s pánevním dnem je už při samotné chůzi?

A takto bychom mohli pokračovat hodiny a jako prstem po mapě sledovat jednotlivé svaly, které se přes pánev linou, navazují na sebe a propojují jednotlivé části těla. Ať budeme sledovat myofasciální řetězení v jakémkoliv směru či vrstvě, nikdy pánev nemineme. Pojďme si na svém těle nyní tyto návaznosti vyzkoušet na dvou situacích. První bude v sedu a druhá ve stoji.

Posadíme se na židli tak, abychom seděli blíže ke kraji židle a obě chodidla měli na zemi vedle sebe na šířku kyčelních kloubů. Opřeme se o hrboly sedacích kostí a vytáhneme se od pánve až po hlavu směrem vzhůru. Vytahujeme páteř od místa, kde vnímáme kost křížovou a v představě obratel po obratli až po temeno lebky, páteř napřímíme. Nyní začneme odlehčovat jedno chodidlo od země. Udržujeme ale stále napřímený trup. Pánev musí mít oporu o oba sedací hrboly, i na straně odlehčené nohy. Pro uvědomění si souhry svalů a jejich aktivity, stačí chodidlo zvednout několik málo centimetrů nad podložku. Co jste vnímali jako první? Zapojily se pouze svaly dolní končetiny, anebo i svaly břišní a zádové, které se upínají na pánev, a tak ji pomohly udržet ve stejné pozici, tedy v opoře o sedací hrboly? Čím pečlivěji se při zdvihu dolní končetiny napřímíme a udržíme v napřímení i pánev, tím více si uvědomíme aktivitu svalů zad, břicha a pánevního dna. A to je začátek našeho správného držení těla. Pokud cítíme převážně svaly na dolní končetině, můžeme v budoucnu očekávat problémy se zády.

Teď si vyzkoušíme trochu jiný obraz. Postavíme se a tělo napřímíme (viz článek Pánev rozebraná na součástky). Nyní budeme kráčet směrem vzad. Našlapujeme pomalu a plynule. Vždy pokládáme přes špičku jedno chodidlo, dokud nepoložíme patu, následně vykročíme druhým chodidlem. Kráčíme pomalu a plynule a stále udržujeme tělo napřímené. Soustředíme se na pohyb a na to, jaké svaly díky tomuto pohybu pracují. Jsou to opět svaly v pánvi? Co musí být aktivní, abychom udrželi napřímení trupu? Byly to svaly břicha a zad? Pokud byla aktivita svalů zdánlivě nulová, pojďme se projít pozadu ještě jednou a pečlivě napřímíme pánev v průběhu chůze pomocí mírného tahu směrem dolů. Bylo to jiné? Zapojily se svaly trupu díky napřímené pánvi intenzivněji? Pokud ano, máme vyhráno. Napřímená pánev a trup nám pomůže zapojit svaly břicha, zad, dolní končetiny, a především svaly pánevního dna.

Na vlastní tělo jsme si ověřili, jak je pánev v rámci pohybu důležitá, neboť se účastní každého pohybu. Ať budeme tedy sportovat, chodit po nákupech, pracovat na zahradě, obstarávat domácí práce, hrát si s dětmi, zkrátka cokoliv, při nefunkční a ztuhlé pánvi se vždy projeví omezení v pohybu. To se dříve či později přemění v bolest, která se může díky myofasciálnímu řetězení objevit kdekoliv na těle.

Když se vrátíme k našim modelovým situacím, v obou měla pánev důležitou úlohu, v sedu na židli byla stabilním prvkem a mobilním při chůzi vzad. Nezáleželo na tom, zda byla pánev v mobilitě či stabilitě, aktivita svalů se projevila v obou případech. Co to tedy pro nás znamená? Oskara za hlavní roli, pokud bude ovšem dobře zahraná, dostane vždy pánev!