Hlava - řídící centrum našeho pohybu
Často si říkáme, že nevíme, kde nám hlava stojí. Hlava zůstává stále v centru našeho dění. Hlava jako řídící jednotka pohybu, hlava jako centrum našeho myšlení, hlava jako místo, kde je umístěna čakra třetího oka - ádžňá, což znamená “ovládat, vnímat a také vědět”. Na vrcholku hlavy je umístěna i sedmá - korunní čakra, sahasrára, jejímž elementem je myšlení a kosmická energie. Pojďme si tedy o hlavě něco říci.
Hlava je řídící centrum celého našeho těla. Z hlavy vychází prvotní podnět pro náš pohyb. Pohybový projev člověka je velmi organizovaná činnost, která zajišťuje vzpřímenou polohu těla a umožňuje pohyb. Kosterní svalstvo je ovládáno somatickou složkou nervové soustavy (mozek, mícha a z nich vycházející mozkové a míšní nervy). Na řízení motoriky se podílejí prakticky všechny oddíly CNS (centrální nervové soustavy). Předpokladem veškeré hybnosti je reflexní svalový tonus (napětí).
Pohyb je základním předpokladem existence člověka. Mozeček (malý mozek, který se nachází částečně mezi a částečně pod týlními laloky mozkových hemisfér) koordinuje mimovolné pohyby a významně se podílí na udržení rovnováhy při chůzi a pohybu. Cílené chtěné pohyby jsou vyvolávány impulsy vycházejícími z mozkové kůry. Chtěné pohyby jsou základem chůze, pracovní činnosti, řemeslných návyků, psaní, sportovní činnosti atd.
Lebka a krční páteř obklopují a chrání nejdůležitější a nejcitlivější orgány těla - mozek a míchu. Hlava však není jen ochranná schránka mozku. Kosti a svaly obličeje, krku a hlavy nám umožňují se hýbat, otáčet, kývat, žvýkat a polykat. Umožňují nám též dívat se, naslouchat, dýchat, mluvit a pomocí nejrůznějších výrazů tváře i komunikovat.
Lebeční kosti chrání jemnou mozkovou tkáň před zevními vlivy, tvoří oporu a dávají tvar obličeji. Lebku tvoří dvacet dva kostí, které dělíme na dvě hlavní skupiny: na 8 kostí, které tvoří lebeční klenbu a chrání mozek, a na 14 kostí obličejových, které dávají tvar obličeji a jsou zde uloženy oči, ústa, sluchová a čichová ústrojí.
Čelisti se skládají z velké dolní čelisti (mandibuly) a dvou srostlých horních čelistí (maxil). Způsob, jak jsou proti sobě postavené, se nazývá skus. Čelistní klouby spojují dolní čelist s lebkou a umožňují rozevření a zavření čelistí a pohyb do stran při žvýkání a mluvení. Jsou to jediné pohyblivé klouby na lebce.
Oblast šíje je nejkřehčí část páteře. Ohebná a otáčivá krční páteř umožňuje pohyb hlavy do všech směrů. Často slyšíme, že muž je hlava ale ten, kdo hýbe hlavou, je žena, v našem případě šíje. V klidové poloze, např. když stojíme nebo sedíme, spočívá hlava na krční páteři jako koule na pohyblivé tyči. Během pohybu, tedy v dynamice, můžeme páteř ohýbat všemi směry, otáčet, vytahovat směrem vzhůru a napřimovat. Kloubní spojení mezi páteří a hlavou zajišťují dva horní krční obratle. Lebka nasedá na tělo prvního obratle - atlasu. Atlas nese tíhu hlavy a má jméno podle mýtického obra Atlase, který nesl na ramenou Zemi. Tento obratel umožňuje kývat hlavou a uklánět hlavu všemi směry. Pod ním následuje druhý krční obratel tzv. axis. Má kostěný výběžek (čep), který přesně zapadá do prvního krčního obratle, proto mu říkáme čepovec. Umožňuje otáčení hlavy vlevo a vpravo.
Jak nechat proudit energii? Klíčem bude napřímení páteře. Jen napřímená a otevřená šíje nám zaručí schopnost reagovat na vnitřní a vnější vlivy, jako jsou otevřené oči, mobilní klouby, proudící energie. Šíje je klíčovou spojkou mezi hlavou a tělem. Ideální postavení hlavy je nad pánví.
Počátek napřímení je v hloubce. Krční svalstvo je rozložené ve čtyřech vrstvách. První, nejsvrchnější vrstva je tvořena svalem sternocleidomastoideus (SCM), který je současně zdvihačem i kývačem hlavy. Pod ním následuje svalstvo jazylky. Jazylka je volně visící kost a vytváří spolu s ostatními svaly spojení s dolní čelistí, s oblastí uší, s hrudní kostí a dokonce až s lopatkou. Nemá žádný přímý kontakt s ostatními kostmi, nikde tedy netvoří kloub. Přímo pod jazylkou je umístěný hrtan s dýchací trubicí. Třetí vrstvou je svalovina hrtanu, která je odpovědná za pohyby polykání. Čtvrtá vrstva zahrnuje hluboké krční svaly. Tyto svaly stabilizují krční páteř a koordinují souhru veškerých pohybů hlavy.
Hluboko v šíji je rozložena řada silných šíjových svalů. Jsou to hluboké šíjové svaly, probíhající přímo šikmo ve tvaru A nebo V a zodpovídají za volnost pohybu a stabilitu hlavy a šíje. Kombinace kyvu, otáčení a úklonů umožňuje pohyby hlavy do všech stran.
Nejčastější problémy plynoucí z nesprávného postavení hlavy
Nejčastější problémy s hlavou a krční páteří pramení z nesprávných pohybových návyků. Udržení vyvážené vzájemné polohy hlavy a šíje je základem pro správné fungování celého těla. Nejdříve si ukážeme správné držení hlavy.
Vzpřímená pozice hlavy
Díky postavení hlavy nad pánví, vytažení směrem vzhůru za “poslední týlní vlas” jsou krční páteř a malé klouby zatíženy optimálně. Svalstvo šíje a ramen je uvolněné, můžeme volně mluvit, dýchat a rovnovážné ústrojí je v rovině. Správné držení hlavy a páteře je cílem nejen při pohybu, ale je velice důležité při práci například u počítače, při řízení auta atd.
Vyvarujme se následujícím nesprávným pohybovým návykům:
Předsunutá hlava
Přetěžuje trapézový sval hlavně v horní části, šíji i čelistní klouby, a vede tak k předčasnému opotřebování páteře. Předsun hlavy má za následek dlouhodobé utlačování hlasivek a to způsobuje málo zvučný hlas, mělké dýchání, chrápání či noční výpadky dechu. Mohou se objevit i poruchy rovnovážného ústrojí, závratě, bolesti okohybných svalů, zhoršené zásobení mozku krví.
Hlava s nadměrně přitaženou bradou
Je nefyziologickým zatížením páteře, vede k artróze malých kloubů a možné jsou i problémy s meziobratlovými ploténkami v krční páteři. Opět se přidává potlačené dýchání a problémy s hlasivkami. Přepjaté svalstvo krku, šíje, možné cvakání nebo skřípání zubů.
Zalomená pozice hlavy
Svalstvo je vpředu i vzadu trvale vystaveno nadměrnému napětí, sevřené prostory hrtanu a hltanu způsobují přidušený hlas, ramena v přepětí, spánková apnoe, chrápání a energetické blokády.
