zdraví   Olga Šejvlová / 17. 05. 2020

Článek - Vždy s úsměvem i bez prstů aneb od traumatického zážitku ke zdravému pohybu

Zná to asi každý. V době dospívání jsme plní ideálů, snů a představ o životě. Vše si tak trochu malujeme růžově a najednou přijde zlom. Stačila vteřina a všechno bylo jinak.


Psal se rok 1997, bylo mi 18 let a během mé brigády v Trutnově mi pětitunový lis rozdrtil prsty na obou rukách. Prožila jsem tak jako velmi mladá bolestivou a traumatickou zkušenost, která mě však v životě jistým způsobem obohatila.

PŘEVOZ NA PLASTICKOU CHIRURGII

Po úraze, který se mi stal, byl nezbytný převoz na plastickou chirurgii do Vysokého nad Jizerou. Po několikahodinové operaci lékaři zachránili, co se dalo. Samotná operace pro mě byla hodně náročná jak psychicky, tak fyzicky. Nešlo totiž jen o bolest samotných rukou, ale trpěla také moje záda. Operace totiž probíhala v lokální anestezii, a tak jako se ozývala nesnesitelná bolest prstů a rukou, se stejně hlasitě ozývala bolest bederní páteře.

Samotný úraz byl díky velké péči a profesionalitě plastických lékařů poměrně brzy vyřešen. Dodnes na to vzpomínám. Jak ale asi tušíte, jednou operací nic nekončilo. Byla mi nasazena tříletá léčba, následovala další operace a pokusy o to, dostat mé prsty opět do stavu, kdy s nimi budu moci pracovat a samozřejmě jsme řešili i otázku estetiky.

NESNADNÁ CESTA K NOVÝM PRSTŮM

Jako mladá jsem měla síly na rozdávání a byla odhodlaná, nepoddat se osudu. Když jsme s lékaři řešili otázku modelace nových prstů, bylo potřeba zajistit především materiál k jejich vytvoření. Nejlepší takový je na břiše, a tak mi z mého mladého, krásného břicha odebrali lékaři potřebnou tkáň k modelaci nových prstů. Na úpravu šel ukazováček a prostředníček na obou rukách. Bez zásahu zůstal pouze prsteníček na pravé ruce.

Proto, aby se všechno zdařilo a správně napojilo, bylo zapotřebí připojit obě ruce k mé vymodelované tkáni na břiše. Ruce bylo potom nutné nechat spojené s břichem po dobu šesti týdnů. A jak správně tušíte, bez obou rukou nemůžete prostě vůbec nic a moje denní činnosti se tak staly zcela závislé na někom jiném. Představte si, jak při čtení knížky obracíte stránku tužkou.

V té době jsem ještě vůbec netušila, co všechno se děje v mém těle a jaké dopady to má na celý můj pohybový aparát. Když nemůžete pohybovat tak dlouho rukama, vše na hrudníku ztuhne. A to včetně ramen, svalů a měkkých tkání. Všechno, co se vám odehrává na rukou, se promítne na lopatkách, hrudníku a časem i na jiných částech vašeho těla.

DALŠÍ KOMPLIKACE, DALŠÍ OPERACE

Všemu ještě nebyl konec, když se mi po třech týdnech napojení prstů k břichu dostal do těla zlatý stafylokok. Jednu ruku mi tak lékaři museli od těla odpojit a potom opět připojit. Po řádném zahojení a vytvoření nových prstů, tehdy ještě laloků, mě čekala další náročná operace, která mě v životě ovlivnila ještě mnohem více. Do prstů bylo zapotřebí dostat kostní stěpy. Lékaři tak opět museli odebrat několikacentimetrový vzorek, tentokrát z kyčelních lopat na mé pánvi. Asi si umíte představit ten zážitek, když někdo vstupuje do stejné rány, kterou máte ještě z předchozí operace.

Modelaci a konečnou estetiku jsem nakonec ukončila o něco dříve. Potřebovala jsem zase vydechnout a žít.

NÁVRAT DO NORMÁLNÍHO ŽIVOTA

Nebyl vůbec jednoduchý. Po třech letech jsem se postupně dostávala zase do formy a ke sportu skoro všeho druhu.

Stihla jsem se šťastně provdat a porodit přirozenou cestou dvě zdravé děti, což považuji za velký osobní úspěch.

Deset let po úraze a porodu prvního dítěte se u mě však objevila stresová inkontinence. Problémy se ještě více stupňovaly po porodu druhého dítěte. Změny jsem pozorovala ihned při prvním běhání. Představte si běhat přes velkou bolest a problémy s inkontinencí.

Sportu jsem se ale nechtěla za žádnou cenu vzdát a hledala řešení ve spinningu nebo domácím posilování a cvičení všeho druhu. Klasické posilování mi ale nedávalo smysl a tíhla jsem po tom, se o lidském těle a jeho fungování dozvědět mnohem víc. I proto jsem se v roce 2010 přihlásila na kurz trenéra fitness. Během kurzu jsem ale zjistila, že tudy cesta nevede. Cvičení se ke mně příliš nehodilo, nekorespondovalo s tím, co bych skutečně chtěla a proto mi můj trenér doporučil vyzkoušet cvičení Pilates.

V roce 2012 jsem si udělala rekvalifikaci na instruktorku Pilates. Natolik mě metoda tohoto cvičení nadchla, že jsem se po roce rozhodla otevřít své malé studio, cvičit s lidmi a předat jim správné techniky tohoto cvičení.

Přesto, že jsem se snažila udržovat fit a v kondici, jsem cítila, že mému tělu něco chybí. Bolesti šíje a stresová inkontinence se mi stále nevyhýbaly, a tak jsem pátrala dál. Nechtěla jsem se zkrátka smířit s tím, že to tak má být napořád.

ZLOM V MÉ PROFESI I ŽIVOTĚ

Zlom nastal v roce 2014, kdy jsem navštívila IQ pohyb Akademii v Praze. Najednou jsem si připadala jako v úplně jiném světě, kde se na lidské tělo dívají zcela do hloubky a jinak. Natolik mě jejich techniky zaujaly, že jsem se rozhodla účastnit dalších seminářů, podstoupit diagnostiku a získat certifikace v oboru.

Setkání se zakladatelem IQ Akademie a IQ Centra Danielem Mullerem pro mě bylo víc než inspirativní. Změnilo mi pohled nejen na mé tělo a na život, ale hlavně obrovsky posunulo mě samotnou směrem, který mi dával smysl.

Po diagnostice a několika letech usilovného hledání správné cesty, mi bylo konečně jasné, proč na mě všechna předchozí cvičení nefungovala, co všechno se na mém těle po úraze změnilo, jak mě ovlivnil a jak ovlivnil i tak běžnou věc, jako je dýchání. Po uvolnění a rozcvičení mého těla s Danielem jsem měla až slzy v očích. Takový pocit uvolnění a vděčnosti to byl. Pocit, kdy se můžete konečně zase pořádně nadechnout a vydechnout. Emoce zkrátka musely a šly ven.

PROPADLA JSEM POHYBU

Pohybu, který je založený na vnímání těla a sebe sama. Je úplně jedno, jak se sport, kterému se věnujete, jmenuje. Důležité je vědět, proč ho vykonáváte, a zda ho vykonáváte dobře.

Během mého vzdělávacího procesu, který je mimochodem nekončící, jsem navštívila několik různých center, ale můžu říct, že moje srdce je v IQ pohyb Akademii v Praze.

V průběhu jsem zcela změnila vedení lekcí i kurzů v mém studiu. Ne vždy se změna setkala s úspěchem, ale můžu říct, že jsem hrozně vděčná a nadšená z velkého zájmu o zdravý pohyb, který v poslední době zaznamenávám. Z malého studia se postupně stalo Centrum zdravého pohybu v Jaroměři, které vedu.

Pohyb, který zde učíme, není jednoduchý a je vlastně i nepohodlný. Ptáte se proč? Protože je veden především naší hlavou a našim myšlením. Pohyb, při kterém je zapotřebí zcela změnit své návyky a dát průchod těm novým. V dnešní době máme většinou jen velmi málo času na to se zastavit, a věnovat čas sami sobě. Právě proto jsem se rozhodla ho učit i vás a pomáhat vám k plnohodnotnějšímu životu bez zbytečné bolesti.

Ať už se v mém příběhu vzhlédnete nebo ne, věřte, že na každý pád existuje cesta ven. O tom něco vím.

A že stejně jako my učíme vás vnímat vaše tělo a mysl do hloubky, jsem přesně to samé dělala já před tolika lety, když jsem hledala východisko ze situace, kterou jsem nemohla ovlivnit.

Vaše Olga

Autor: Olga Šejvlová


Doporučujeme z článků

Nakup si pomůcky

Triko

Koupit 200,-

Sada míčků pro vbočený palec a pánevní dno

Koupit 452,-

Sada míčků pro vbočený palec a pánevní dno včetně poštovného

Koupit 615,-

Půlmíček

Koupit 180,-

Desky IQ

Koupit 121,-

Triko

Koupit 258,-