Článek - Pánev rozebraná na součástky

     Pánev je opravdu ucelený kostní útvar, a to velmi významný. Stojí na něm všechny části osového systému těla, tzn. páteř, hrudník a lebka, kterým pánev vytváří oporu. Můžeme si v podstatě pánev představit jako podstavec pro trup. Níže z pánve odstupují dolní končetiny, a proto také bude mít vliv i na chůzi. Z tohoto mála informací vyplývá, že pánev se stala důležitým středobodem těla, přes který bude přecházet každý pohyb, ať už se bude dít v kterékoliv části trupu nebo v dolních končetinách. Pro některý pohyb budeme potřebovat pánev jako stabilní část těla a pro jiný bude naopak mobilním prvkem. Jinými slovy, bez pánve se prostě „nepohneme“…

     Anatomicky se pánev skládá ze čtyř kostí. Všechny si je můžeme na svém těle nahmatat. Největší plochu pánve tvoří párové kosti pánevní, které jsou spojené na zadní části těla s kostí křížovou, jejíž spodní část přechází v kostrč. Samotná pánevní kost je vzniklá srůstem z dalších tří kostí - kosti kyčelní, sedací a stydké. Co je zajímavého na pánevní kosti je to, že v době nitroděložního vývoje, jsou její části, tedy kost kyčelní, sedací a stydká oddělené, v době porodu jsou mezi nimi chrupavčité spoje, které takto „vydrží“ až do období dospívání. Postupně jsou tyto chrupavčité spoje nahrazené kostními a v dospělosti se hranice mezi nimi ztrácí. Největší plochu z pánevní kosti zaujímá kost kyčelní a tvoří celou její horní část, na spodní části se nachází kost sedací a vpředu kost stydká. Místo, kde se tyto tři kosti setkávají, vytváří jamku kyčelního kloubu. Pravá a levá pánevní kost připomíná tvarem křídla, která se stáčí obloukem vpřed, kde se spojují obě stydké kosti do kruhu a vytváří tvar prstence, který představuje kostěnou schránku pro orgány.

     Z popisu by se mohlo zdát, že pánev je pevný celek, který funguje jako blok. Ale pozor, pánev sice potřebuje být pevná, protože vytváří oporu pro trup, zároveň se ale přece podílí na chůzi! Proto se někde hýbat naopak musí. V místech, kde pohyb vzniká, se sice jedná o prostory velmi malé, ale o to více jsou pro pohyb významnější. Z hlediska stavby těla mluvíme o kloubech, kostěných částech spojených chrupavkou. Místu, kde dochází ke spojení kosti křížové a obou kostí pánevních, se lidově říká „esíčka“. A už jsme doma. Každý z nás určitě slyšel výraz „zablokované esíčko“. Tzv. SI kloub, neboli spojení sakroiliakální (S – sakrum = kost křížová, I – ilium = kost kyčelní), je místem, kde se při zdravé chůzi pohybují kosti pánevní vůči kosti křížové. Co krok, to pohyb v SI kloubu. Pohyb co do rozsahu, je v SI kloubu ale opravdu velmi malý, v řádu milimetrů. Bolest v SI skloubení tedy značí omezený nebo zablokovaný pohyb v tomto místě.

     V přední části pánve, kde se stáčí levá a pravá kost stydká, je další důležité spojení, tzv. spona stydká. Mezi oběma kostními ploškami se nachází pružná destička, která připomíná meziobratlovou ploténku a jejím úkolem je tlumit otřesy, které vznikají při chůzi, běhu či skocích.

     Pánev se pojí s trupem v místě, kde je v kontaktu horní část kosti křížové s pátým bederním obratlem, v tzv. LS přechodu (L – lumbo = bederní páteř, S – sakrum = kost křížová). Prostor mezi dvěma částmi spojení je vyplněn chrupavčitou ploténkou. Na LS přechod se přenáší váha celé horní části těla, a proto je tato malá plocha pod velkým tlakem a patří tak do nejvíce rizikových částí páteře pro vznik výhřezu meziobratlové ploténky. Aby toto místo nebylo v příliš velkém přetížení, je důležité, jak je nastavena pánev vůči páteři. Ideální nastavení pánve je v tzv. napřímení.

     Velmi důležitou částí, která pomůže napřímení vytvořit, je již zmiňovaná kost křížová. Kost křížová má tvar připomínající klín, který je vsazen mezi pánevní kosti, a je vzniklá srůstem pěti křížových obratlů. Z pohledu z boku se stáčí do oblouku. Její funkce je zajištění přenosu a rozložení váhy trupu do celé oblasti pánve. Zároveň nastavuje do napřímení všechny obratle páteře, včetně hlavy. Bude-li dobře nastavená kost křížová, bude dobře nastavená i celá páteř.

     To se lehce řekne, ale jak pánev do napřímení dostat? Postavte se tak, aby vaše rozkročení odpovídalo šířce kyčelních kloubů, a dbejte na to, aby nastavení chodidel vytvořilo dvě rovnoběžky. Váhu svého těla rozložte mezi vnější hranu paty, kloub pod malíčkem a kloub pod palcem. Uvědomte si, jak je nastavené vaše tělo. Pomalu začněte opírat pánev v místě kosti křížové za sebe. S pohybem to nepřežeňte, jde o malý rozsah. Představte si, že těsně za sebou máte třeba roh zdi a chcete se o něj kostí křížovou opřít. Kost křížovou zároveň veďte mírným tahem dolů, ve směru, kde máte paty. Udržte ale rozložení váhy mezi všemi body na chodidlech! Pozorujte, co se děje s tělem. Pokud dobře pánev nastavíte, zareaguje celý trup, včetně hlavy a celé tělo se bude napřimovat.

     Pánev je tedy opravdu velmi důležitý segment těla. Je v podstatě převodníkem sil, které vznikají při jakémkoliv pohybu nebo nastavení těla. Ve stoji se hmotnost trupu přenáší přes pánev a její části, zejména kost křížovou a kyčelní klouby, do dolních končetin. V sedu se váha trupu přenese na hrboly sedacích kostí a rozloží se mezi obě poloviny pánve. Při chůzi, či běhu vstřebá pánev otřesy v místě spony stydké a přes SI klouby a následně kost křížovou, přenese energii i do páteře a celé horní poloviny trupu.

     Potřebujeme tedy, aby pánev byla jak stabilním článkem našeho těla, tak i mobilním. Stabilita je důležitá především ve statické pozici. Pozor ale, stabilita neznamená ztuhlost! Stabilita podmíní pohyblivost v jiných částech těla, ztuhlost ji naopak omezí. Pro pohyb trupu vůči pánvi a naopak, je nutná mobilita v LS přechodu. Především pro dynamický pohyb (chůzi, běh), potřebujeme hybnost v SI kloubech a pružnost v oblasti spony stydké. Pánev ve velké míře také ovlivňuje funkčnost kyčelního kloubu a celé dolní končetiny. Správné nastavení pánve umožní nejen napřímení a vycentrování středu našeho těla, ale dá také kyčelním kloubům volný pohyb, a to znamená, že pokud se chceme dobře hýbat, chodit, běhat a radovat se z pohybu, správně funkční pánev je nutný základ.

     Když jste pracovali na napřímení pánve, jistě jste si uvědomili, že se ve vašem těle začalo něco dít. Na pohyb zareagovaly svaly, především břišní, které se při napřimování pánve začaly zpevňovat. Lidské tělo se skládá kromě opěrného systému, tedy kostí, i z aparátu pohybového a tím jsou svaly. Jaké svaly se upínají na pánev a které z nich zajistí stabilitu a pohyb, tak o tom si povíme příště.