Rozhovor - Daniel Müller - Bruxománie

     Nevědomé zatínání žvýkacích svalů během spánku má dokonce svůj latinský název - bruxismus. A v populaci je překvapivě běžný. „Nejde o žádnou vzácnost a setkáváme se s ním často u dospělých i dětí. Prevalence bruxismu v populaci se udává mezi 20 až 80 procenty,“ říká zubní lékařka z Jablonce nad Nisou Zuzana Jiroušová. 

     Vedle bruxismu mluvíme i o bruxománii, to když zatínáme zuby ve stresových situacích během dne. Efekt na chrup i čelist je stejný jako při nočním skřípání: opotřebování kousacích ploch zubů, přetížení svalů na lebce nebo poškození čelistního kloubu. Proto bychom bruxismus ani bruxománii neměli ignorovat. Problém je, že o nich často ani nevíme.

Skřípu v noci nebo ne?

     Všímejte si tvaru svých zubů: zejména přední zuby, řezáky i špičáky, mohou být zkrácené, mít ulámané hrany nebo se lišit tvarem od stejného zubu na druhé polovině čelisti. Mizející sklovina také odhaluje zubovinu, a tím se zrychluje přenos podnětů směrem k nervu – zuby jsou citlivé na teplo, chlad nebo třeba na kyselé či sladké pokrmy. Varovným signálem by určitě měla být viklavost zubů nebo lupání a přeskakování čelistního kloubu. Někdy příliš namáhané žvýkací svaly tuhnou a bolí a mohou způsobovat i neustále se vracející bolesti hlavy. „Zubař by si měl všimnout zejména nefyziologického opotřebení zubů nebo viklavosti. Přeskakování a lupání kloubu se ale při běžné prohlídce obvykle neprojeví, takže je lepší tyto obtíže lékaři sdělit a on pak provede podrobnější klinické vyšetření čelistního kloubu,“ radí zubařka Zuzana Jiroušová.

Za vším hledej stres

     Proč lidé v noci skřípou zuby, není úplně jasné. Lékaři a fyzioterapeuti se domnívají, že jde o reakci na nadměrné napětí v každodenním životě. "Zubař se mě zeptal, co dělám za práci, a když jsem řekla, že učitelku, jen odvětil: No to je jasný, na bruxismus trpí nejvíce stresová povolání, která přicházejí do kontaktu s lidmi: učitelé, hasiči, policisté, lékaři," vzpomíná Jana z Hradce Králové na reakci svého stomatologa, se kterým řešila noční skřípání a související bolest čelistního kloubu. "Pomůže prý jen odstranění stresového faktoru," opakuje jeho radu.

     Však taky německá příručka Spiraldynamik – Bez bolesti v pohybu (Christian Larsen, Bea Miescher) doporučuje lidem s bruxismem a bruxománií změnit životní styl, více odpočívat, vyřešit své „neuspokojivé vztahy“ a osvojit si různé uvolňovací techniky. Dává také návod na každodenní cvičení, které by mělo napáchané škody napravit nebo alespoň zmírnit. A upozorňuje, že pokud máme ústa zavřená, horní a dolní řada zubů by se vůbec neměly dotýkat, naopak by mezi nimi měla být několikamilimetrová mezera. Na kontakt s jiným tvrdým povrchem nejsou totiž zuby stavěné a ničí se. To potvrzuje i stomatoložka Jiroušová.

Vadné držení těla

    Pohyboví specialisté upozorňují, že zaťaté čelisti během dne mohou navíc ukazovat na vadu v postavení celého těla. Přetížené žvýkací svaly se napojují na svaly obličeje, ostatní svaly hlavy i svaly krční páteře, hrudníku a tak dále. Všechny svaly těla se tak vzájemně ovlivňují a neřešený problém přechází dál a dál, až člověk přestane vnímat souvislost. „Nebudeme-li mít dobře postavený hrudní koš, není správně postavena ani hlava, tím pádem nebude skus správný a začne vznikat určitá dysfunkce, která se projeví v dlouhodobém režimu jako zatínání zubů nebo vrzání – tření zubů o sebe,“ uvádí jako příklad Daniel Müller z IQ pohybu, který se zabývá správným držením těla a bojem s chronickými bolestmi pohybového aparátu. A zaťaté čelisti způsobují zase další problémy, které se podepisují na celém těle: od dysfunkcí čelistního kloubu, přes strnulou šíji, problémy krční páteře nebo „blokování“ hrudního koše až po různé bolestivé „skřípnuté“ nervy v oblasti pánve. "Je to takový začarovaný kruh," dodává Müller.

Chrániče zubů, meditace i každodenní dril

     I když to není úplně jednoduché, zubaři i fyzioterapeuti doporučují problém se skřípáním zuby co nejrychleji řešit. Lidem s bruxismem, kteří skřípou zuby ve spánku, jsou k dispozici chrániče zubů, které zároveň utlumí i poměrně nepříjemné zvuky. Doporučuje se změnit životní styl, vyřešit si nepříjemné záležitosti nebo zajít za psychologem a pokusit se přijít svému stresu na kloub nebo se ho naučit zvládat. U bruxomaniaků, kteří zatínají v bdělém stavu, je klíčové, aby si na zlozvyk dávali pozor a vědomě čelisti opět uvolňovali.

     Pár minut denně by bruxici i bruxomaniaci měli věnovat i cvikům na uvolnění dolní čelisti a svalů, které s ní pohybují, i jejich pravidelné masáži (vše ale raději nejdřív proberte s odborníkem, který vám vše názorně ukáže tak, abyste si neubližovali). „Masáž spolu s pravidelným cvičením pohyblivosti čelisti a správného nácviku pohyblivosti jazyka vede k uvolnění stresového napětí, které způsobuje ono vrzání zubů,“ vysvětluje Daniel Müller. Pokud nic nepomůže, mohou přijít i léky na uvolnění svalů nebo v nejtěžších případech až operace čelistního kloubu. Lékaři ale operují jen ty, u kterých všechny ostatní metody léčby selhaly. A takových pacientů není naštěstí mnoho.

Vrzající děti

     Noční skřípání zubů je u dětí ještě častější než u dospělých. Obvykle ale samo vymizí nebo se vrací jen v náročných obdobích, kdy dítě zažívá něco nového či stresujícího. Lékaři se tím obvykle nezabývají, maximálně doporučí u druhých zubů chrániče. Specialista na zdravý pohyb Daniel Müller ale radí být ostražitější: „U dítěte bych záležitost řešil okamžitou návštěvou fyzioterapeuta, pohybového specialisty nebo ortodontického pracoviště, neboť zanedbání může vést i k nedokonalému držení těla a k nesouhře koordinace jednotlivých částí trupu a končetin ve statickém i dynamickém pohybu. Měl jsem ve své praxi řadu takových dětí, kterým po uvolnění čelisti a obličeje naskočil správný vývoj koordinovaného pohybu.“ Pokud máte doma malého nemotoru, zkuste si ho v noci poslechnout. Možná je jeho problémem právě bruxismus.