zdraví    / 07. 04. 2022

Přetržená Achillova šlacha – poznatky z léčby s ortézou

Pacient: muž, věk 59 let, výška 182, váha 77 kg, aktivní rekreační sportovec (hlavně MTB).

Diagnóza: kompletní ruptura Achillovy šlachy a subakutní trombóza v levé noze.


Poslední dobou jsem se necítil příliš skvěle. Završení zimní fyzické přípravy začalo březnovým proděláním kovidu a přes celkem příznivý průběh jsem začátek cyklistické sezóny proto musel odložit na květen. I potom jsem měl některé týdny, kdy jsem se necítil úplně fit. Nejel jsem proto ani jeden z původně plánovaných MTB maratonů a na trutnovských trailech, které jsem v předchozích letech pomáhal budovat a většinu času na kole jsem trávil jejich sjížděním, jsem byl za celou letošní sezónu jenom asi desetkrát. Prakticky jsem většinu svých fyzických sil letos věnoval přípravě na 11. září, kdy se jede známý technicky náročný MTB maraton Rallye Sudety (110 km / 3500 v.m.). Ten jsem sice zvládl dojet, ale do časového limitu mi moc nechybělo.

Do konce září jsem toho už moc nenajezdil, za celou sezónu to bylo sotva 2500 km (obvykle to bývalo tak kolem 4000 km). Celý říjen jsem se cítil zdravotně mizerně, dokonce jsem byl i týden a půl v pracovní neschopnosti. Po návratu do práce mi kolega nabídl možnost chodit jednou týdně na nohejbal trojic, což jsem vzal jako vhodné zpestření nadcházející zimní přípravy na novou sezónu. V minulosti jsem hrával tenis, volejbal i nohejbal, a všechno jsem zvládal bez vážnějších zranění. Teď jsem si už při první návštěvě tělocvičny ve třetím setu přetrhl achilovku při celkem běžném odehrání míče. Nebyla to ani moc velká rána, spíš pocit, jako by mě někdo zezadu nakopl do lýtka. Zásadní chyba byla v nedostatečném rozcvičení a asi i v tom, že během posledních dvaceti let jsem už nohejbal skoro vůbec nehrál.

Stalo se to v úterý večer (9.11.2021), tak jsem návštěvu nemocnice nechal na středeční ráno. Francouzských holí jsem měl doma na výběr několik párů, protože u nás "sportuje celá rodina". Výsledkem vyšetření bylo úplné přetržení Achillovy šlachy se současným zjištěním déletrvající trombózy ve spodní části nohy. Závažnější trombózu jsem měl před pěti lety, a tehdy mi zjistili k trombóze genetické předpoklady (tzv. Leidenskou mutaci). Nyní by mohl prý být důvodem k novému objevení trombózy prodělaný kovid. Předepsána léčba injekcemi do břicha, o které se nebudu víc rozepisovat. Na operaci achilovky v lokální anestezii jsem byl pozván na pátek 12.11. v 8:00 s tím, že budu pravděpodobně v sobotu nebo nejpozději v neděli propuštěn.

Během operace jsem si příjemně popovídal se sestrami a doktory. Šlacha byla úplně utržená, a prý ještě navíc trochu roztřepená, ale nakonec bylo za hodinu hotovo i s přípravou a úklidem sálu. Dostal jsem ortézu pevně nastavenou na sklon chodidla 30° a informaci, že ji můžu sundat jenom kvůli hygieně a že mám přijít za týden na kontrolu. Hodinu po operaci mě odvezli sanitou domů, zeptali se, jestli vyjdu po schodech do patra, a to bylo všechno. Moc úrazů jsem v životě ze těch 59 let neměl, proto jsem si naivně myslel, že za pár dnů po operaci zase sednu na kolo. Z omylu mě brzy vyvedly informace na internetu, z nichž nejlépe bylo vše popsáno ve třech článcích Mgr. Zbyňka Petra na stránkách cvIQ.cz. Na těchto stránkách se dá získat mnoho užitečných informací o zdravém sportování a určitě se k nim budu pravidelně vracet.

První týden po operaci noha celkem bolí, tak ho strávím vesměs poleháváním a posedáváním. Ortézu zkusím sundat až ve čtvrtek kvůli hygieně, abych na páteční kontrole moc nesmrděl.

Pátek 19.11.   1. kontrola: rána se hojí dobře, ortéza ponechána na 30°, doporučení na nohu zatím nedošlapovat. Kvůli trombóze proveden převaz pružným obinadlem. Ale těch 80 schodů v nemocnici jsem zkusil dát nahoru i dolů po jedné noze a berlích a v pohodě jsem to zvládl.

Když nemůžu došlapovat, tak doma aspoň zkouším nějaké cviky na nohy a břicho v leže. Ortéza fixuje nohu jenom od lýtka přes kotník po chodidlo, pohyb v koleni ani prstů není omezený. Když v klidu ležím, tak ortézu občas na chvíli sundám, aby se noha trochu uvolnila.

Pátek 26.11.   2. kontrola: rána se hojí dobře, odstraněny stehy, ortéza ponechána na 30°, na nohu můžu začít zlehka došlapovat. Doporučení nohu denně převazovat pružným obinadlem. Těch 80 schodů jsem dal nahoru po jedné noze a dolů už tedy s lehkým došlapem.

Když můžu zlehka došlapovat, proč bych nemohl zlehka šlapat… V neděli jsem zkusil domácí trenažér vyrobený ze starého kola. Pravá noha šlapala, ortéza se vezla opřená lehce o pedál. Šlo to, nic nebolelo, tak jsem si dal půl hodiny v lehčí zátěži. V úterý už jsem vydržel 3/4 hodiny a ve čtvrtek celou hodinu. V ty samé dny večer jsem si dal i hodinku v domácím sklepním fitku.

Pátek 03.12.   3. kontrola: rána je zahojená, ortéza nastavena na 0° (chodidlo kolmo k holeni), není to příjemný pocit, dost to tahá a bolí, ale je to prý nutné, aby se šlacha začala natahovat a mohlo se začít s rehabilitací. Kontrola v plánu za dva týdny, kdy by se už měla sundat ortéza. Vystaven poukaz na rehabilitaci na 10x LTV.

V neděli už noha nebolí a s utaženou ortézou zvládnu chodit o jedné francouzské holi. Jinak jsem se celý týden opět zdravotně necítil dobře, takže žádné sportovní aktivity nebyly.

Pátek 10.12.   Vyšetření specialistou v rehabilitační ambulanci: Provedení operace a zahojení jizvy hodnoceno jako výborné. Vyšetřením zjištěna ztuhlost lýtkového svalu, která mohla být příčinou utržení šlachy. Hned po vyšetření provedena pulsní magnetoterapie a laser, v dalším týdnu ještě 3x magnetoterapie a jednou laser, od ledna předepsána sensomotorika a LTV.

Schváleno sundávání ortézy na spaní, jinak zatím raději chodit v ortéze. Vlastní pocit z hojení výborný, zdravotně také ok, takže neděle, úterý, čtvrtek po 1,5 hodině šlapání na trenažéru.

Pátek 17.12.   4. kontrola: po 5 týdnech od operace doporučeno už ortézu nepoužívat, jenom nezatěžovat moc špičku chodidla. Jinak můžu chodit i cvičit bez omezení, dokonce doporučeno i zatěžování nohy na trenažéru bez ortézy. Kontrola až po rehabilitacích, na pokračování léčení trombózy se mám domluvit s obvodní lékařkou (objednán ultrazvuk a další kontrola 11. ledna).

Trenažér bez ortézy na střední zátěži se dá zvládnout, levá noha sice jenom přišlapává, ale jde to. Nejtěžší je nacvaknutí a vycvaknutí SPD. Sobota, neděle, úterý, čtvrtek šlapu celou hodinu.

Pátek 24.12.   Štědrý den: po 6 týdnech od operace zvládnu chodit bez berlí i po schodech, nahoru normálně, dolů s došlapem oběma nohama na každý schod. Dávám si 2 dny odpočinek, následuje neděle 1,5 h trenažér, pondělí fitko, úterý volno, středa 1,5 h trenažér, čtvrtek fitko.

Pátek 31.12.   Silvestr: po 7 týdnech od operace chodím už dolů po schodech skoro normálně, jenom musím došlapovat patou na hranu schodu, protože achilovka se ještě dost nenatáhne. V sobotu je krásné počasí, cesta je skoro suchá, zvládnu ujít 4 km venku s trekingovými holemi. V neděli dopoledne si dám 1 h trenažér a odpoledne opět vycházku s holemi, ale už po 1,5 km mě začne hodně bolet levý lýtkový sval, takže se vracím domů. V pondělí odpočívám, v úterý hodinu a půl chodím po bytě s menší bolestí v lýtku a ve středu 5.1. v 8 mám 1. rehabilitaci – půl hodiny cvičení a půl hodiny magnetoterapie.

Pátek 07.01.   2. rehabilitace: na 1. rehabilitaci jsem dostal návod, jak doma šlachu posilovat a protahovat, ale dělal jsem to tak důkladně, až okolí kotníku hodně nateklo. Po 2. rehabilitaci si už dávám pozor, abych to nepřeháněl, ale i tak je vidět každý den pokrok, hodně se zlepšila i chůze dolů ze schodů. Nechápu, kde jsem mohl tak nastydnout, ale 3. rehabilitaci jsem musel ze zdravotních důvodů odložit až na středu 19. ledna.

Pátek 21.01.   4. rehabilitace: ráno při rehabilitaci mám levou nohu zase nějak nateklou. Večer se to ještě zhoršilo a ani po víkendu to není lepší. V pondělí se na ultrazvuku potvrdilo moje podezření – trombóza se po 60 injekcích nezlepšila, naopak se rozšířila do dalších žil. Achilovka je ale podle ultrazvuku i podle vyjádření ortopeda, který prováděl operaci, dobře zahojená.

Dostávám nějaké speciální léky na trombózu a doma raději nechávám nateklou nohu v klidu, pátou rehabilitaci odkládám až na středu 2. února. Za týden se díky lékům stav trombózy tak zlepšil, takže jsem mohl achilovku procvičovat podle instrukcí fyzioterapeutky aspoň doma.

Pátek 04.02.   6. rehabilitace: přidáváme další cviky na protahování achilovky a na posílení ochablých svalů, protože se při stoji na levé noze zatím nedokážu vůbec odlepit patou od země. Jinak při normální chůzi už mě prakticky nic neomezuje, po schodech nahoru zkouším přenášet váhu víc na špičku a dolů naopak víc na patu.

Nebýt zdravotních komplikací, měl bych všech 10 rehabilitací za sebou a po 12 týdnech od operace bych na tom už se zapojením pravidelného domácího cvičení byl určitě o dost lépe.

Pátek 11.02.   8. rehabilitace: díky novým cvikům se už trochu zvednu na špičku, daří se mi udělat dřep na plných chodidlech a udržím rovnováhu ve stoji na jedné noze na Bosu.

V sobotu je celkem hezky, tak zvládám ujet venku na kole rekreačním tempem 65 km, ale je to první vyjížďka po 4 měsících a převýšení ukazuje skoro 1000 m, tak jsem v cíli hodně vyřízený a achilovka už poslední kilometry dává znát, že se jí to moc nelíbí. V pondělí přidávám 35 km úplně bez kopců a v úterý už trochu rychleji dalších 50 km. Jak fyzička, tak achilovka zatím víc najednou ujet nechtějí, ale do jarní sezóny to bude určitě OK. Ve středu na rehabilitaci už jen opakujeme, co všechno jsme do té doby cvičili.

Pátek 18.02. 10. rehabilitace: Achilovka a jizva po operaci jsou ještě trochu ztuhlé a zbytnělé. Od fyzioterapeutky dostávám pochvalu za dobrou spolupráci, poslední instrukce k domácí rehabilitaci a dál už to bude na mně. Soustředit se musím hlavně na různé způsoby protahování a posilování v mém domácím fitku a venku bude důležité podle Zbyňkových rad střídat jízdu na kole s chůzí a skoro-klusem. Při jízdě na kole, což byla dosud moje jediná pravidelná pohybová aktivita, achilovka totiž nepracuje v celém rozsahu a její stav by se ohledně pružnosti nelepšil. Naopak při chůzi nebo v poklusu dochází k plnému protažení při zatížení a následnému odlehčení, což je pro správnou rehabilitaci ideální.

Závěr: hlavní rozdíl proti léčení v sádře vidím v tom, že s ortézou se dá začít dříve a ve větším rozsahu cvičit ještě před započetím rehabilitací. V porovnání s příběhem Zbyňka Petra jsem neměl takové možnosti následné profesionální péče, tak jsem nevyužil všechna jeho závěrečná doporučení, ale i tak je můj stav po 14 týdnech od operace lepší, než jsem čekal. Samozřejmě na úplném zahojení ještě budu muset pracovat a nějaký čas asi nebudu zkoušet nohejbal…



Doporučujeme z článků

Nakup si pomůcky

Triko

Koupit 200,-

Sada míčků pro "Hallux Valgus" + "Pánevní dno Expres

Koupit 422,-

Sada míčků pro "Hallux Valgus" + "Pánevní dno Expres" včetně poštovného

Koupit 565,-

Půlmíček

Koupit 160,-

Desky IQ

Koupit 121,-

Triko

Koupit 258,-