Glosa IQ Bossa   Mgr. Daniel Müller / 29. 08. 2019

Glosa IQ Bossa – ŠKOLA – 2. díl

… chodím s mámou do školy celý týden - vždycky mám malou rozcvičku v podobě běhání po škole jako rychlá spojka a pak práci u tabule…

 


… každý den mám popsat všech 6 křídel té velké černé tabule - na vrchol ani nedosáhnu, jak brácha, nevadí mi to, mám hlavu - pomůžu si - vždy si beru židli, abych splnil svůj úkol - známky ještě nedostávám – ještě, že tak, máma nás nikdy neznámkovala...

… každý den mám od mámy něco jiného - jednou mám obrazce, jednou vlnovky, jednou kruhy a někdy zase rovné čáry - vždycky pracuji a přitom nevnímám čas - připadá mi, že stále zvoní - máma má ode mne klid, může si dělat svoje nástěnky - kde je brácha nevím, ale určitě má nějaký důležitější úkol než já - já musím jen tady psát po tabuli…

… kříd jsem vypsal hodně, ani nevím kolik, připadá mi, že snad jedno velké balení, je jich tam 100 - moje pravá ruka pořád něco dělá - kruhy velikosti obrovských rozměrů, rovné čáry přes 4 křídla tabule, vlnovky a taky ulity…

… když mi únavou padá pravá ruka, objevuje se máma ve dveřích a říká - "Teď levou." – "Kde se tady ta máma vzala?", letí mi hlavou - nechápu - a tak kreslím levou - pořád nahoru, dolů, vpravo, vlevo a znova - padá mi i levá ruka - sleduji dveře, máma nikde, sedám si na chvíli na židli, zasloužilý odpočinek - v tom dveře - brácha, uff, hurá, mám volno - vzápětí máma: "Teď to pořádně smaž. A pak znova pravou." - vidím všechno už jen dvoubarevně - černá, bílá, černá, bílá - plíce umírají - 4 dny galejí - Ó Bóže, jak já se těšil na svoji učitelku…

… poslední den, to byl pátek, už se mi tam ani nechtělo, ale máma mne ukecala, nemohla nás totiž nechat samotné doma, a tak opět s bráchou v šest na nohou a přes hodinu busem do školy přes celou Ostravu…

… poslední den mám volno, mužů si dělat, co chci, samozřejmě si to jen myslím do té doby, než máma vytáhne barevné křídy - jééé, ty já viděl snad poprvé v životě a opět kruhy, čáry a vlnovky - barva dobrá, hlavně, že to není jen bílá a černá…

… proč jsem to dělal chápu až teď - teď, kdy studuji pohyb a učím ho...

… dítě okolo 6. roku věku, než si sedne do školní lavice, musí mít totiž uvolněné ramenní klouby před tím, než začne psát vsedě s oporou ruky o stůl - co největší rozsah v ramenním kloubu umožní totiž optimální nastavení zápěstí a celé ruky dítěte pro naučení správného postavení tužky v prstech a následných tazích při psaní - aby byl velký rozsah hlavice kosti pažní v jamce (v ramenním kloubu), tak musí být lopatka stabilní - jen pro informaci jamka ramenního kloubu je vlastně jamka lopatky - to znamená, aby lopatka byla stabilní, musí mít správnou svalovou koordinaci, jelikož pluje na zádech v 17 základních svalech - když je lopatka stabilní na zádech, dává kosti pažní možnost velkého rozsahu pohyblivosti a tím pádem i optimálnímu nastavení předloktí a zápěstí pro správné psaní...

... proto jsem jako dítě psal a kreslil na tabuli, nejen ve škole u mámy, ale i doma, a to již v 5 letech...

 

 

Autor: Mgr. Daniel Müller


Nakup si pomůcky

Půlmíček

Koupit 160,-

Desky IQ

Koupit 121,-

Triko

Koupit 258,-

Triko

Koupit 258,-

Triko s opičákem - pánské

Koupit 287,-

Masážní míček - 9cm (měkký)

Koupit 75,-