CORE a HSSP   Mgr. Václav Endal / 06. 09. 2020

Článek - O nitrobřišním tlaku

Co, jak a proč? V následujícím článku se pokusíme, co nejvíce přiblížit pojem fyziologický nitrobřišní tlak, vysvětlit, jak funguje a proč je tento „biomechanický“ pojem pro naše tělo tak zásadní.


Nejprve si tedy pojďme objasnit, co vlastně tento výraz znamená:

FYZIOLOGICKÝ – neboli přirozený, normální, týkající se zdravého organizmu, pro naše tělo správný, funkční mechanismus
NITRO – je prostor uvnitř něčeho, v útrobách, který je ohraničen tím, co je venku, tedy mimo nitro, v našem případě mimo oblast břicha
BŘIŠNÍ – oblast v okolí centra lidského těla, pupíku, pasu, mezi hrudníkem a pánví, kromě břicha se zde také nachází záda, která mají v tomto funkčním celku neméně významnou roli.

Pokud zapojíme představivost, můžeme celou tuto oblast vidět jako cylindr – vysoký klobouk. Z fyzikálního pohledu je poté oblast břicha a zad tvarem přirovnávána k válci.

TLAK – nejprve si zkusme tento pojem připodobnit díky rozdílu mezi tlakem a tahem v reálném životě. Představme si manželku, která začne na svého muže křičet, aby už konečně skončil s prací a šel se laskavě věnovat jí. No, co myslíte? Asi je zcela jednoznačné, že toto v muži opravdu nevyvolá kýžený pocit touhy, který by ho donutil opustit nedodělanou práci. Zde tedy manželka svého muže vnitřní silou tlačí. Oproti tomu manželka, která se do dveří postaví v noční košilce a navrhne muži, jestli by už té práce nechtěl nechat a šel se raději věnovat jí, má téměř zaručený úspěch. Protože svou vnitřní silou muže přitahuje. Diametrálně odlišným, avšak pro nás příhodnějším příkladem pro pochopení rozdílu mezi tlakem a tahem je situace, která se odehrává každou zimu. A to, když musíte své dítko, ideálně ještě i s jeho kamarádem, nejprve za šňůrku u sáněk dotáhnout (tah) na kopec a poté roztlačit (tlak) z kopce tak, aby si užilo těch pár krásných vteřin. Tu chvíli, kdy se může, pro něj bohužel nikdy ne s dostatečnou rychlostí, řítit dolů a na závěr jízdy se zapíchnout do haldy sněhu. To vše díky vaší energii, síle, tahu a tlaku – fyzikálním veličinám, jež můžete nalézt v nejběžnějších lidských činnostech a přírodních dějích na naší planetě.

No a teď pohled fyziky: Tlak (p) je veličina vyjadřující poměr velikosti síly (F), působící kolmo na rovinnou plochu a rovnoměrně spojitě rozloženou po této ploše a obsahu této plochy (S).

Vzorec pro tlak je tedy:
  Snímek obrazovky 2020-03-24 v 13.12.12   

Pokud vše spojíme dohromady, dostaneme tedy jakousi sílu, která tvoří tlak na nějakou plochu, a to zhruba uprostřed našeho těla (obr.1, válec 1).

NT

Určitě se ptáte, kde se bere ta síla i plocha, jak a proč se takový tlak může v našem těle vytvořit? Pojďme si tedy tyto otázky postupně zodpovědět.

Na obrázku (obr.1, válec 1) můžeme vidět válec, který tvoří nahoře hrudník, dole pánev, z jedné strany břicho a ze strany druhé záda (při pohledu z profilu). Uvnitř tohoto válce jsou uschovány naše orgány, fascie, tělní tekutiny atd. Pro zjednodušení berme obsah břicha jako jeden celek – válec/balónek naplněný vodou. Pomineme-li vnější síly působící na lidské tělo (gravitační síla...), hlavním dějem, při kterém dochází ke změně nitrobřišního tlaku, je dýchání.

diaphragma

Tento proces výměny plynů mezi naším tělem a vnějším prostředím začíná vtažením vzduchu do plic. K tomu je třeba zvětšení objemu hrudníku a zapojení hlavního nádechového svalu – bránice (diaphragma) (obr.2).

Jak můžeme vidět na obrázku (obr.1, válec 2), při nádechu se bránice stlačuje směrem dolů, a právě zde vzniká ta výše zmiňovaná síla, která tvoří tlak na onen balónek naplněný vodou – tedy na naše nitro – orgány, fascie, tělní tekutiny atd.

Aby nitrobřišní tlak působil na naše tělo fyziologicky a orgány jednoduše řečeno nevyklouzly spodem ven, potřebujeme svaly pánevního dna (diaphragma pelvis) (obr.3). Tyto svaly jsou zabudovány jako miska na dně naší pánve. 

diaphragma pelvis Svaly pánevního dna (obr.1, válec 2) se aktivují proti tlaku shora tak, aby se následně mohl zapojit další dílek do naší skládačky, a to příčný sval břišní (m. transversus abdominis) (obr.4). Sval, který tvoří nejhlubší vrstvu našich břišních svalů. 

 Pokud je tento systém bránice a svalů pánevního dna správně funkční, příčný sval břišní je poté samovolně aktivován téměř kolem dokola celého středu těla. A společně s posledním střípkem naší mozaiky, se vzpřimovači páteře (mm. multifidi) (obr.5), rovnoměrně rozprostírá tlak v oblasti břišní dutiny a zad. Následně dosáhne nitrobřišní tlak své maximální síly a celý proces nádechu se chýlí ke konci.  

m. transversus abdominis

Poté, co je vyčerpána možnost nádechu, začíná proces vydechování. Hrudník se zmenšuje do svého původního objemu a bránice stoupá zpět vzhůru. Budeme-li se bavit o klidovém dýchání, není k výdechu potřeba téměř žádné svalové aktivity. Tíha hrudníku spojená s elasticitou celé oblasti se o tento proces postará sama. No a tlak, který se vytvoří s nádechem, při výdechu zůstává, jen se zmenší jeho síla. Celý tento proces vzniku nitrobřišního tlaku se tedy skrývá v každém našem dechovém cyklu.

A tak se konečně dostáváme k tomu, proč je pro nás tento fyziologický nitrobřišní tlak tak důležitý. 

mm. multifidi

Ulehčuje práci naší páteři, pomáhá při její stabilizaci a napřímení osového systému - pánev, hrudník, hlava. Toto napřímení je zcela zásadní pro náš vzpřímený stoj. Umožňuje kloubnímu systému správné nastavení a zamezuje tak jeho dřívějšímu opotřebení. Díky nitrobřišnímu tlaku se zpevňuje celý trup, což nám umožňuje volně hýbat končetinami a vlastně nám tento systém šetří velké množství jinak zbytečně vydané energie. 

Autor: Mgr. Václav Endal


Doporučujeme z článků

Nakup si pomůcky

Půlmíček

Koupit 160,-

Desky IQ

Koupit 121,-

Triko

Koupit 258,-

Triko

Koupit 258,-

Triko s opičákem - pánské

Koupit 287,-

Masážní míček - 9cm (měkký)

Koupit 75,-